Czechtrams.wz.cz - Stránky o tramvajích

Kde jsem:  czechtrams.wz.cz >> Tramvaje >> Osobní >> Tatra T3

Tatra T3

Tatra T3 je nejrozšířenější typ československé jednosměrné tramvaje, vyráběné v ČKD od 60. do 90. let 20. století. Jedná se opravdu o nejvíc rozšířený druh tramvají v české republice, a někdy i v cizině. Každý kdo byl někdy ve městě s tramvajovou tratí, musel naší "tétrojku" vidět. O tom svědčí i fakt že jí bylo vyrobeno přes 14 000 kusů. Zároveň se "tétrojka" stala zřejmě synonymem slova tramvaj. No řeknětě, když se vás někdo zeptá co si vybavíte pod slovem "tramvaj", kolik z vás si vzpomene právě na naší Tatru T3?

Tento nový model generačně navazuje na svého předchůdce Tatru T2. Ta však byla kvůli své velké hmotnosti z většiny dopravních podniků vyřazena, a plně nahrazena právě tímto typem. Ten ve své době byl považován za jeden z nejmodernějších vozů na světě a to díky použití nových materiálů, např. plastů nebo sklolaminátů.

A co je tedy ta "tétrojka" zač? Jedná se o jednosměrný čtyřnápravový motorový tramvajový vůz odvozený z americké koncepce PCC. Oproti předchozímu typu se lišil hlavdě v novém předčasovém designu a interiéru. Sedačky byly koženkové, později je nahradily známé laminátové šedé a červené barvy, a v dnešní době měkké vycpané. Počet sedadel se tramvaj od tramvaje lišil, takže není možné přesně určit maximální obsaditelnost. Také elektrická výzbroj se poněkud obnovila. Tramvaje dostaly novou odporovou výzbroj typu TR37. Další velkou změnou byly čela vozové skříně. Ne třeba popisovat jak vypadají, neboť je každý určitě dobře zná. Podvozky tramvaje ovšem zůstaly beze změn.

Dopravní podniky si vozy často samy upravovaly, takže se shledáme se spoustou "odrůd tétrojek". To znamená, že i pod čistým označením T3 jezdí několik odlišných vozů, ale ty se liší opravdu jen v maličkostech, které si dopravní podniky samy upravovaly pro svoji potřebu. Například stropní větrání pomocí ventilátorů vyčnívajících nad střechu nebo vyklápění oken. Zároveň u některých tramvají je čelní sklo trojdílné, u jiných dvojdílné. Rovněž u několika prvních "tétrojek" byly blinkry zaoblené, zatímco u vozů vyrobených v pozdější době jsou blinkry jednoznačně hranaté. Později vyrobené vozy byly též vybavovány fotobuňkou pro automatické přehazování výhybek nebo v interiéru vozu byla u každého druhého sedadla přídržná tyč. V průběhu času se ukázalo větrání vozu jako nedostatečné. Proto se začaly vyrábět vozy s již zmíněným stropním větráním, to ale bylo nucené (ventilátory nešly zavřít, což se ukázalo jako velmi nepraktické zejména v zimním období) a tak ho později vystřídaly otevírací střešní okénka na kliku. Je známý i případ, kdy byla stropní ventilace zrušena úplně, a byla nahrazena dvěmi klapkami umístěných vedle hlavního transparentu na předním čele tramvaje. Do tohoto typu tramvaje lze namontovat podvozky o běžném rozchodu 1435 mm, tak i o úzkém rozchodu 1000 mm.

Než přešel vůz Tatra T3 na sériovou výrobu, byl nejdřív sestaven první prototyp. Ten byl vyroben v roce 1960 pod ev. č. 6101. Na podzim téhož roku byly v Praze zahájeny zkušební jízdy. Do běžného provozu se dostal 21. června 1961. Ovšem ne dlouho se mu dařilo. Po nehodě byl odstaven a opraven byl až po zavedení sériové výroby roku 1963. Poté byl znovu zařazen do provozu. Z osobní dopravy byl vyřazen roku 1984 a v květnu 1985 byl zlikvidován. Tento vůz měl výrazně užší střední dveře oproti ostatním. Pouhých 1060 mm oproti běžným 1300 mm.

Druhý prototyp (někdy uváděn jako tzv. předsunutý vůz) s evidenčním číslem 6102 byl vyroben v roce 1962, téhož roku byl v Praze zařazen do provozu. Vyřazen byl v roce 1996, přičemž byl určen pro likvidaci. Díky několika nadšencům byla tramvaj zachráněna a na přelomu 20. a 21. století byla zrenovována do původního stavu. V současnosti je využívána pro komerční a objednané jízdy.

Zařazování vozů T3 do pravidelného provozu však provázely některé problémy. Tím nejzásadnějším se ukázalo dodávání vozů bez pokladen pro průvodčí. Výrobce tehdy v předstihu uzpůsobil vozy připravovanému nepřestupnému tarifu a provozu bez průvodčích. Ten byl nakonec zaveden o 12 let později. A tak toto zdržení a dlouhodobé přežívání provozu s průvodčími vyžadovalo dodatečný zásah do již vyrobených vozů. Jako zcela nefunkční se ukázaly převinovací orientace umístěné pod zasklenými čely a proto již v roce 1963 padlo rozhodnutí o jejich odstranění a náhradě prosvětlenými plechovými číselnými orientacemi na předních čelech vozů a běžnými linkovými orientacemi na bočnici.

A co dodat závěrem? Rozhodně je třeba pochválit konstruktéry - pana Ing. Honzíka a kolektiv. Myslím, že se jim podařilo sestrojit legendu mezi tramvajemi!

Technické údaje
Délka přes spřáhla: 15 200 mm
Délka vozové skříně: 14 000 mm
Šířka vozové skříně: 2 500 mm
Výška vozové skříně: 3 028 mm
Počet náprav: 4
Vzdálenost otočných čepů: 6 400 mm
Rozvor náprav: 1 900 mm
Průměr kol: 650 mm
Hmotnost: 16 500 kg
Počet míst k sezení: 23
Počet míst k stání: 87
Maximální obsaditelnost: 162
Hodinový výkon motoru: 4 x 44 kW
Created by Jan Hoidekr 2007 Copyright © All rights reserved