Czechtrams.wz.cz - Stránky o tramvajích

Kde jsem:  czechtrams.wz.cz >> Doprava >> Liberec >> Historie MHD v Liberci

Historie tramvají v Liberci

fotka fotka V roce 1895 byla založena "Společnost liberecké pouliční dráhy", která dostala povolení ke stavbě úzkorozchodné tramvajové trati z Lidových sadů k Nádraží. 17.5. 1897 byla zahájena stavba této trati. 25.8 téhož roku byl slavnostně zahájen provoz v úseku Nádraží - Městský lesík (dnes zastávka Botanická - ZOO). Tato trať byla dvoukolejná a vedla přes Gottwaldovo náměstí (dnes Soukenné) ulicemi Pražskou a Moskevskou na náměstí bojovníků za mír (dnes Náměstí Dr. Edvarda Beneše) k radnici. Dále pokračovala jednokolejně kolem divadla a hlavní pošty Sokolskou ulicí na Šaldovo náměstí. Pokračovala kolem muzea k prozatímní konečné stanici u ZOO. 11. listopadu 1897 byl zahájen provoz i na zbývajícím úseku do Lidových sadů. V tomto roce bylo uděleno ještě mnoho povolení na výstavbu tratí, ale jen některé byly později vybudovány. (Nádraží - Rochlice; Moskevská - Textilana - Harcov; Náměstí bojovníků za mír - Růžodol 1.)

fotka fotka 3.6. 1899 byla zahájena stavba trati z Gottwaldova náměstí do Rochlic a už 14.9. byl na této trati zahájen provoz. 31.5. byla zahájena stavba trati z náměstí bojovníků za mír do Růžodolu 1, a ještě téhož roku se začalo stavět v dolní části ulice 5. května. Provoz na trati do Růžodolu byl zahájen 9.11. a 1.12. byla trať propojena s již existující tratí do Rochlic.

28.2. 1906 byl do Liberce zapůjčen jeden motorový vůz ze sousedního Jablonce nad Nisou. Následovaly další dva motorové vozy a čtyři vlečné. Všechny tyto vozy sloužily na trati ze Šaldova náměstí na Husovu třídu. Tato trať byla postavena 16.4., v provozu byla od 17.5, ale krátce na to byla zrušena, veškeré zařízení demontováno a vozy byly vrácené zpět do Jablonce.

fotka fotka V květnu příštího roku se začala stavět druhá kolej trati od ZOO do Lidových sadů. Už 12.6. byl tento úsek zprovozněn. Ke konci Června byla zahájena stavba druhé koleje i v úseku Šaldovo Náměstí - ZOO. Od srpna byl tedy celý úsek od Nádraží do Lidových sadů (kromě dvaceti metrů v ulici 5. května) dvoukolejný. V tomto roce byla také zahájena výstavba vozovny v Nitranské ulici, protože původní vozovna již svými prostory nevyhovovala. Nová vozovna byla předána v roce 1908. 9. listopadu 1910 byla povolena stavba trati do Horního Hanychova. Na tuto trať byla dva návrhy. Od Nádraží k Viaduktu, nebo z Gottwaldova náměstí Barvířskou ulicí k Viaduktu a do Horního Hanychova. O rok později ale vyhrál druhý návrh. Zároveň bylo vydáno povolení ke stavbě trati do Ruprechtic.

fotka fotka 25.4. 1912 se začala budovat trať do Horního Hanychova. V srpnu byly na tuto trať dovezeny dva motorové vozy ze Štýrského Hradce. Trať byla dokončena 30.9. a 16.10. na ní byl zahájen pravidelný provoz. V roce 1914 se na Ještědu konalo sáňkařské mistrovství Evropy. Tato Hanychovská trať měla tedy velkou zatěžkávací zkoušku. Do provozu byly nasazeny i dva nové motorové vozy ještě bez technické zkoušky. V Horním Hanychově byl trvale jeden vůz na přepřahování na konečné stanici. Při normálním provozu měly dráhy toto obsazení: Nádraží - Lidové sady 6 vozů; Rochlice - Růžodol 6 vozů a Gottwaldovo náměstí - Horní Hanychov 9 vozů.

fotka fotka V roce 1918 se počet přepravovaných osob prudce zvýšil a Liberecké dráhy musely řešit nedostatek vozů. Docházelo tak k omezování provozu díky nedostatku tramvají a elektrické energie. 14.8. - 22.8. 1920 se konaly první liberecké veletrhy. Pouliční dráha pro nedostatek vozů nedokázala zajistit dostatečnou dopravu lidí k výstavišti.

fotka O rok později se začaly používat směrové tabulky v bočních oknech vozů. V červenci začalo broušení kolejnic zapůjčeným jabloneckým vlečným brusem. 13.8. byly zahájeny 2. liberecké trhy. Tramvajová doprava byla posílena 10 novými motorovými vozy dodanými v červnu a červenci ze Studénky.

fotka Roku 1924 se v oknech vozů začaly objevovat reklamní letáčky. Zároveň se ke konci roku začaly označovat linky. Očíslování linek bylo následující:

fotka

č.1  Nádraží - Lidové sady

č.2  Rochlice - Růžodol I

č.3  Gottwaldovo náměstí - Horní Hanychov

fotka fotka V zimě roku 1925 byl poprvé v Liberci nasazen sněhový tramvajový pluh na odklízení sněhu z trati. O rok později byla obnovena kolej k železniční vlečce v Nitranské ulici, která se používá dodnes pro nakládání a vykládání tramvajových vozů na vlaky ČD. V roce 1927 bylo použito termitové sváření kolejnic v ulici 5. května. V témže roce se v Liberci objevila první autobusová linka z náměstí Bojovníků za mír do Ruprechtic, místo původně plánované tramvajové tratě.

V roce 1932 byly předloženy projekty na kolejovou trasu od Nádraží k Viaduktu v Žitavské ulici a pro smyčku na konečné stanici v Lidových sadech. Stavba trati mezi Nádražím a Viaduktem byla zahájena 4.7 a dokončena 16.8. Návrh na smyčku v Lidových sadech byl zamítnut, ale došlo ke sloučení linky 1 a 3, a tato nová trasa č. 3 vedla po nové spojce mezi Nádražím a Viaduktem. fotka fotka Původní úsek z Gottwaldova náměstí Barvířskou, Orlí a Františkovou ulicí k Viaduktu zůstal bez provozu. 17.5. 1933 byl předložen projekt tramvajové trasy až k dolní stanici Lanovky na Ještěd. Tento projekt nebyl uskutečněn, ale o jeho realizaci se dnes vážně diskutuje, a je velká pravděpodobnost, že se začne stavět. Zároveň v tomto roce zahájila provoz nová dopravní kancelář u nádraží a původní budova čekárny a dopravní kanceláře na Gottwaldově náměstí byly zbourány. 25.3 1934 se začal likvidovat úsek trati v Barvířské, Orlí a Františkovské ulici. Zároveň byly prodlouženy výhybny v Horním Hanychově.

fotka fotka O dva roky později v roce 1936 se projevil vliv světové hospodářské krize, protože příjmy z přepravy byly nejnižší za posledních 20 let. 15.9. 1937 byl jeden vlečný vůz odstaven jako čekárna na konečné stanici v Rochlicích. Jako čekárna sloužil téměř rok a poté byl opět začleněn do provozu. Zároveň v tomto roce byly rozebrány poslední zbytky kolejí ve Františkově ulici, které byly použity při opravě trati do Horního Hanychova.

18.2. 1938 se začala stavět nová měnírna v Horním Hanychově, která byla uvedena do provozu již 5.4. Dále byla obnovena kolej v dolní části ulice 5. května a tak byl provoz jednokolejný v obou směrech kolem hlavní pošty. Dále se v tomto roce postavila druhá kolej od Nádraží k Viaduktu.

V noci z 12. na 13. 6. 1940 se vyměňovaly koleje v Revoluční ulici, takže ráno musely ještě první tramvaje jezdit nahoru Pražskou ulicí. 9.9. se začala stavět druhá kolej v úseku Nádraží - Viadukt a hotová byla 8.11. O rok později v roce 1941 byly odkoupeny pozemky vedle vozovny a ta byla rozšířena.

fotka fotka 1.6. 1943 přebrala pouliční dráha do správy lanovou dráhu na Ještěd. O rok později se zprovoznila nová měnírna v Rochlicích. zároveň byla na Gottwaldově náměstí umístěna nová elektromagnetická výhybka. 10.11. 1944 došlo k velké změně provozu. Tramvaje dostaly přednost před ostatními účastníky silničního provozu. V prosinci tohoto roku byla postavena vlečná kolej k mlékárně v Žitavské ulici.

fotka fotka V únoru 1945 byl jeden motorový vůz upraven pro přepravu konví s mlékem. V tomto roce bylo provedeno ještě hodně změn. Například Lanová dráha na Ještěd byla předána Českým dráhám (Tehdy ještě ČSD). Dále byly v oblouku u hlavní pošty vyměněny kolejnice. Provoz do Lidových sadů byl udržován jednokolejně v obou směrech dolní části ulice 5. května. 17.4. 1946 byly rozebrány výhybky v horní části ulice 5. května a byly zabudovány na konečné v Lidových sadech.

fotka fotka O rok později byly zahájeny přípravné práce nastské trati Liberec - Jablonec nad Nisou. Tato trať byla poprvé vyprojektována už v roce 1900, a poté ještě několikrát. Poslední projekt vypracovala před 2. světovou válkou Jablonecká dopravní společnost. Z důsledků války byl ale tento projekt realizován až o pár let později. 1. února 1948 došlo ke spojení dopravních podniků měst Liberce a Jablonce nad Nisou. O dva roky později se v Lidových sadech začala stavět historicky první smyčka kolejové dopravy v Liberci. Dokončená byla 20.6. 1950.

fotka fotka Zpět však k meziměstské trati mezi Libercem a Jabloncem n. N. V roce 1951 byl dostaven úsek z Jablonce do Proseče n. N. Za dva roky byly koleje postavené až do Vratislavic n. N. ke kostelu. Jablonecká provozovna zahájila provoz 16.11. do Proseče n. N. Od 15.2. 1954 už jezdily tramvaje až do Vratislavic n. N., kde se až do úplného dokončení trati přesedalo na autobus. 1.1. 1955 byl zahájen provoz na celé meziměstské trati z Liberce do Jablonce n. Nisou. Tato trasa byla označena číslem 11, což přetrvalo dodnes.

fotka fotka Ke stavbě byly použity žlábkové koleje, které byly položeny na štěrkovém podloží. Narozdíl odedneška byly stožáry s trolejemi dřevěné. U zastávky Lékárna ve Vratislavicích nad Nisou byla do roku 1972 v provozu úrovňová křižovatka s normálněrozchodnou železniční vlečkou do Pivovaru. V dalších letech se u některých zastávek vybudovaly čekárny, zděné nebo dřevěné. Trať byla od počátku spravována oběma DP, a výhybna v proseči tvořila hranici mezi Libereckým a Jabloneckým úsekem. V Liberi i Jablonci byly koleje zadlážděny do úrovně silnice, asi jen kromě párset metrů ve Vratislavicích, kde koleje vedly po vlastním tělese. V Liberci končila linka stejně jako dnes ve Fügnerově ulici, kde byla vystavěna výhybna. V Jablonci trať vedla kolem městských lázní, ulicí Budovatelů, Dukelským náměstím zpět k městským lázním. Konečná stanice byla u vozovny v Pražské ulici. Tam byla společná výhybna pro vozy jabloneckých linek 1, 3 a 11.

fotka fotka Nyní opustíme meziměstsou trať. V červnu 1956 byly zahájeny práce na stavbě druhé koleje od Viaduktu k Pekárnám. Tento úsek byl předán do provozu 30. listopadu. V prosinci byl mezi Gottwaldovým náměstím a Fügnerovou ulicí vystavěn kolejový trojúhelník určený pro obracení zapůjčené tramvaje T2, který byl určen pro provoz na trati mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Začátkem roku 1957 se začala stavět smyčka na konečné stanici v Horním Hanychově. Začala se používat 10.3. V srpnu byly zahájeny práce na rozšíření Jánské ulice, a tak mohly začít travaje jezdit jednokolejně v obou směrech dolní části ulice 1. máje. V tomto úseku řídily provoz semafory. Koncem roku byla zahájena přestavba mostu přes Nisu také v ulici 1. máje.

fotka fotka V souvislosti s rozšířením Jánské ulice byly položeny kolejnice i ve Švédské ulici a tento úsek začal sloužit jako spojka mezi vozovnou a konečnou stanicí linky 11 z Liberco do Jablonce nad Nisou. Tato krátká spojka sloužila zároveň vozům linky 2, které již nejezdily Náchodskou ulicí, ale měly nyní na Gottwadově náměstí společnou zastávku s linkami č. 1, 3 a 4. Nový most přes řeku byl ke konci tohoto roku před dokončením.

fotka fotka 28.4. 1960 byl poražen velký strom před vjezdem do smyčky v Lidových sadech. Ten ustupoval novým velkoprostorovým vozům typu T2. Dne 31.10. 1960 jela naposledy linka č. 2 na trati Rochlice - Růžodol I. Po zrušení této linky byly postupně do tří let rozebrány veškeré kolejnice a další zařízení na trati. V říjnu 1961 byly vyměněny koleje v Pražské ulici za nové. 1.5. 1962 byla předána do provozu smyčka u zastávky Vápenka. Koncem roku 1963 byla dokončena výhybna v Kubelíkově ulici na lince do Horního Hanychova. 24.5. 1964 jely tramvaje naposled z Lidových sadů ulicí Sokolskou kolem hlavní pošty na náměstí Bojovníků za mír. Zároveň v tento den bylo dokončeno zdvoukolejnění úseku v dolní části ulice 5. května.

fotka fotka V říjnu roku 1965 byla dokončena smyčka v areálu vozovny, která se dosud používá pro otáčení vozů řady T a při zatahování. Na jaře příštího roku se dokončily práce na výhybnách v zastávkách Vratislavice Lékárna a Liberec Textilana na trati do Jablonce nad Nisou. Tím byl umožněn provoz nové linky z Liberce do Vratislavi nad Nisou. Byla označena jako linka č. 5, což jí zůstalo dodnes. Jezdila jen ve všední dny v ranních a odpoledních špičkách jako posílení linky č. 11. Zároveň koncem tohoto roku byla dána do provozu nová měnírna v Dolním Hanychově.

fotka fotka Koncem srpna 1969 byly vyměněny koleje v horní části ulice 5. května a zároveň byl omezen provoz na lince č. 5 z důvodu nedostatku vozů typu MT 6. Proto byl tento úsek obsluhován autobusy. Od 1.1. 1970 převzal celou trať mezi Libercem a Jabloncem n. N. do správy Dopravní podnik Liberec. Zároveň v tento den zrušil jablonecký dopravní podnik úplně kolejovou dopravu. Jediná provozuschopná kolej v Jablonci byla pronajata DP Liberec k odstavování vozů, které vyjížděly ráno z Jablonce. Zároveň byl v tomto roce vybudován úplně nový kolejový trojúhelník ve Fügnerově ulici v Liberci. Mohla se tak na meziměstskou přepravu nasazovat vozidla řady T. Od 1.5. 1970 byl v provozu nový dispečink MHD na Gottwaldově náměstí. V důsledku stavby nového obchodního domu v prostoru mezi Náchodskou a Jánskou musela být zrušena manipulační kolej ve Švédské ulici. Místo toho byla vybudována spojka mezi Gottwaldovým náměstím a Fügnerovou ulicí.

fotka Od 27.3.1972 byla zahájena přestavba meziměstské trati mezi Jabloncem nad Nisou a Prosečí nad Nisou. Náhradní dopravu v tomto úseku dočasně obstarávaly autobusy, na které se v Proseči přestupovalo. Pro otáčení souprav byl v Proseči vybudován otáčecí trojúhelník. V září tohoto roku byl také zdvoukolejněn úsek od Pekáren k Vápence. Koleje zde byly položeny na vlastní těleso.

fotka V roce 1973 byly zahájeny práce na přístavbě vozovny. Prvního dubna byly naposledy v provozu dvounápravové obousměrné tramvaje a vlečné vozy. Dojezdily na úseku Liberec, Fügnerova ulice - Proseč nad Nisou. Tímto začala rekonstrukce tramvajové linky č. 11 z Liberce d Jablonce n. N. Náhradní dopravu obstarávaly autobusy. Pro tuto trať byly dodány nové tramvaje typu T3.

fotka fotka V létě byla přestavěna výhybna v Dolním Hanychově. Nyní je postave tak, aby cestující nemuseli vystupovat na vozovku. Taktéž byly v mnoha místech tratí namontována světelná signalizace. Například v ulici 5. května, na náměstí Bojovníků za mír., Gottwaldově náměstí a na Vápence.

31.5. 1975 byl rekonstruován úsek na meziměstské trati z Fügnerovy ulice do Vratislavic n. N. Na celé trati, kromě městských úseků v Liberci a Jbalonci n. N. byly vyměněny kolejnice. Nové kolejnice byly žlábkové, položené na betonových pražcích a na štěrkovém podloží. Pouze na výhybnách se používalo na pražce tvrdé dřevo. V úseku u Textilany byly pražce zality betonem. Tam kde byly ponechány staré koleje byla trať nově podbita a provedeno nové dláždění. Kolejová výhybna a trojúhelník ve Fügnerově ulici byly zatím ponechány. Ukončení trati v Jablonci nad Nisou se změnilo. Trať byla zakončena v Pasířské ulici. Tím se posunula konečná stanice z centra města na okraj. Dále byly na trati vybudovány další nové výhybny u zastávky Proseč n. N. škola a v Zeleném údolí. To umožnilo zkrátit interval na 6 minut. Provou na rekonstruovaném úseku Liberec Fügnerova - Vratislavice Točna byl zahájen 31.12. 1975. Od této doby byla v provozu pouze linka č. 5, která jezdila jen ve všední dny a ve špičce.

fotka fotka Tramvaje, které jezdily pořád se označovaly jako č. 11, a ty, co jezdily jen ve špičce, se značily č. 5. Přepravu na rekonstruovaném úseku z Vratislavic do Jablonce zajišťovaly autobusy, na které se ve Vratislavicích přesedalo. Dále se v tomto roce začala budovat smyčka v Liberci ve Fügnerově ulici, která měla sloužit pro otáčení vozů na meziměstské trati.

V 80. a 90. letech se kvalita trati stále zhoršovala. S uvážením, že většina tratí v ostatních městech se přnesla už na normální rozchod 1435 mm, rozhodl se DPML přestavit městskou trať též na normální rozchod. Stejně jako v Bratislavě byl ale rozchod 1000 mm zachován a přistavěna byla pouze třetí kolej. Začalo se stavět už v srpnu 1990 na úseku Lidové sady - Šamánkova ulice. Tam byl vystavěn provizorní kolejový trojúhelník pro obracení vozů. Provoz zde byl zahájen o 2 roky později v říjnu roku 1992. Další úsek ze Šamánkovy ulice k Viaduktu se začal stavět hned po dokončení prvního úseku a už tři roky po začátku prací byl 15. listopadu 1995 zahájen provoz i na tomto úseku. Do této stanice jezdily vozy s normálním rozchodem už od 14. srpna 1998.

V dalším úseku do Kubelíkovy ulice byla nejdřív postavena provizorní trať v levé části ulice a teprve potom se začala stavět trať o normálním rozchodu. V Kubelíkově ulici se vystavěl podobná trojúhelník jako kdysi v Šamánkově ulici. 29. listopadu 1998 byl zahájen dvousměrný provoz až do stanice Vápenka a 13. 7 1999 se rozšířil až do Kubelíkovy ulice. V roce 2000 začala rekonstrukce trati až do stanice Dolní Hanychov. Od zastávky Viadukt byly postupně koleje vytrhávány a tudíž původní úzkorozchodná trať nebyla zachována. Viaduktem tedy končí, a je zde postavena úzkorozchodná i širokorozchodná točka. Ovšem zpět k úseku Kubelíkova - Dolní Hanychov. Zde bylo použito jiné techniky pokládání kolejnic. Místo velkoplošných panelů s bokovou kolejnicí jsou zde položeny betonové desky s odhlučněnou žlábkovou kolejnicí a asfaltovou zálivkou. Už 8. července 2001 se na tomto úseku proháněly normálněrozchodné vozy. Nedostatek financí pozdržel rekonstrukci do Horního Hanychova. K dokončení došlo až v roce 2005 a od 1. 8. 2005 je tedy zprovozněna celá trať, nyní dvoukolejná a s rozchodem 1435 mm, Lidové sady - Horní Hanychov. Plánuje se, že se trať prodlouží až k dolní stanici lanovky ČD na Ještěd. Ovšem tento nápad je zatím pouze předmětem studií.

č.1  Historická linka (jezdí jen o svátcích): Lidové sady - Viadukt

č.2  Lidové sady - Dolní Hanychov

č.3  Lidové sady - Horní Hanychov

č.5  Rybníček - Fügnerova - Vratislavice n. N.

č.11  Rybníček - Fügnerova - Jablonec n. N.

Vloženo: 27. 3. 2007
Poslední úprava: 05. 7. 2007
Autor článku: Jan Hoidekr
Podklady: L. Kysela, G. Jäkl: Liberecké tramvaje
Created by Jan Hoidekr 2007 Copyright © All rights reserved